Rozdělení sociálních médií

Přestože jsou sociální média už déle než jednu dekádu používaná širokou veřejností, není jejich teorie a terminologie ustálená. Týká se to zejména taxonomie, na kterou je v případě sociálních médií pohlíženo často velmi rozdílně.

Nejednotnost se projevuje už při definování základních termínů „sociální médium“ a „sociální síť“. Někdy, spíše chybně, bývá mezi tyto termíny kladeno rovnítko. V jiných teoriích (např. Hartshorn, 2010, nebo Goddard, 2010) jsou považována sociální média a sociální sítě za velmi blízké, ale přitom oddělené oblasti na stejné hierarchické úrovni. V následující klasifikaci představuji sociální média jako nadřazenou množinu, do které spadají mj. sociální sítě. V této teorii jsou sociální média chápána obecně jako média pracující na základě obousměrné komunikace. Sociální síť je pak konkrétnější termín pro takové médium, které obsahuje konkrétní funkce a nástroje podporující virální šíření komunikátu a zároveň klade důraz na síťové propojování lidí a dalších subjektů (např. firem).

Sociální média můžeme dělit podle různých klíčů. Následující rozdělení sleduje společné vlastnosti a převládající funkční rysy:

• Sociální sítě 
• Profilové a profesní sítě (Facebook, Google+, LinkedIN) 
• Blogovací sítě (Blogger, Tumblr) 
• Mikroblogovací sítě (Twitter, Yammer) 
• Geolokační sítě (Foursquare, Gowalla) 
• Odkazové služby (Delicious, Digg) 
• Diskusní fóra 
• Obsahové platformy 
• Galerie (YouTube, Flickr) 
• Kolaborativní weby (Wikipedia) 
• Internetové časopisy a solitérní blogy 
• Manažerské nástroje (Teamwork) 
• Virtuální světy (Second Life, World of Warcraft) 

Odkazové služby, diskusní fóra a galerie lze v některých konkrétních případech řadit i mezi sociální sítě. Mohou totiž nabízet i nástroje k přímému propojování subjektů a snadnému přesdílení obsahu. Jejich prioritní funkce jsou ale jiné. Např. galerie mají za cíl poskytovat prostor k publikování obsahu. Diskusní fóra se také méně soustředí na technickou stránku propojování uživatelů.

Kolaborativní weby se zaměřují čistě na obsah produkovaný veřejností. Solitérní blogy a internetové časopisy často spadají mezi sociální média jen díky komentářovým systémům. Manažerské nástroje jsou určeny pro uzavřenou, např. vnitrofiremní, a čistě účelovou komunikaci. Virtuální světy zase nabízejí interaktivní koncept stojící na herních principech.

Z výše uvedeného vyplývá, jak lze sociální média dělit také podle jejich účelu a způsobu využití:

• Publikování a šíření obsahu (např. galerie nebo mikroblogy) 
• Zájmově orientovaná komunikace (např. diskusní fóra) 
• Účelově orientovaná komunikace (např. odkazové sítě) 
• Propojování uživatelů (např. sociální sítě) 
• Utváření komunit 
• Tmelení komunity (např. diskusní fóra) 
• Rozšiřování komunity (např. galerie) 

Je nasnadě, že mnohá sociální média pasují pod více taxonů, protože některé služby se snaží integrovat nové způsoby využití a získávají tak nové vlastnosti (typicky Facebook). Klasifikace se bude dále vyvíjet a rozšiřovat podle toho, jaké služby budou přibývat. Zároveň lze pochybovat o tom, že se ustálí vyčerpávající taxonomie podle jednotného klíče.